Minulý čas s “ essere „(být)

většinu času je minulý čas v italštině tvořen slovesem“ avere “ + minulým příčestím. Existují však některé případy, kde místo použití „avere“ musíme použít essere + minulé příčestí

Zde je časování „essere“

sono = jsem
sei = (singulární)
è = On/ona je
siamo =
siete = (množné číslo)
sono = jsou

vezměte jeden z výše uvedených forem (v závislosti na tom, který chceme použít) a pak budeme přidat naše minulé příčestí.

jen pro jistotu, že víte, jak vytvořit minulé participle zde je, jak:

Chcete-li vytvořit minulý partciple, začněte od infinitve formy slovesa. Infinitivy končí buď „“ „ere“ nebo „ire“

Pokud infinitiv končí na „jsou“, pak odříznout „jsou“ a přidat písmena „ato“ parlare —> shr —> parlato = mluví

Pokud infinitiv končí na „ere“, pak odříznout „ere“ a přidat písmena „uto“ vedere —> ved —> veduto = viděn

Pokud infinitiv končí na „ire“ pak odříznout „ire“ a přidat písmena „ito“ finire —> fin —> finito = dokončeno

výše uvedená pravidla neplatí, pokud je minulé příčestí nepravidelné. V takovém případě byste použili minulé účastníky, které vidíte v závorkách v seznamu sloves níže. Příklad: essere —> stato

Zde jsou slovesa, která se „essere“ místo „avere“ nepravidelné minulosti particples jsou v závorkách.

, aby se dospělo arrivare
a
jít ven uscire
vstoupit entrare
venire (venuto)
essere (stato)
opustit partire
zůstat, být stare (stato)
zmizí sparire
, aby se vrátil tornare
, aby se narodil nascere (nato)
zemřít morire (morto)
zůstat rimanere (rimasto)

Tak zkusíme něco,

zůstal jsem doma,

1. Přejděte na formu“ já jsem “ essere, což je sono.
2. Najděte své minulé příčestí, které je „rimasto“
3. dát to dohromady a co dostanete?
4. Sono rimasto a casa = zůstal jsem doma.

OK jednoduché right……it je to trochu těžší.

pravopis minulé účasti se mění v závislosti na počtu a pohlaví subjektu.

tak si vezměme minulost „rimasto“. Pokud je předmět mužský singulární, minulé příčestí končí „o“ – rimasto. V případě, že předmět je ženský singulární minulost particple končí v “ a “ – rimasta. Je — li předmět mužským množným číslem, končí částečka v „i“ – rimasti. Je-li předmětem ženský množné minulé příčestí končí na „e“ — rimaste

………

zůstal doma = è rimasto a casa.

ale

zůstala doma = è rimasta a casa.

ale

Laura e Jessica zůstala doma = Laura e Jessica sono rimaste a casa.

ale

Jacob e Scott zůstal doma = Jacob e Scott sono rimasti a casa.

Jak vidíte, pravopis minulé účasti se mění v závislosti na předmětu. K tomu nedochází u sloves konjugovaných s „avere“

Nyní zkuste:

Michael (On) šel do školy = Michael šel na scuola

Janet (Ona) šel do školy = Janet šel na scuola

Michael e Paolo (Se) šel do školy. = Michael e Paolo andarono a scuola

Janet e Beth (oni) šli do školy. = Janet e Beth andaronon a scuola

cvičení: plešatý rytíř

Kdysi dávno, dlouho, byl rytíř, který, jak stárl, ztratil všechny vlasy.

stal se plešatý jako vejce. Nechtěl, aby někdo viděl jeho plešatou hlavu, tak si koupil krásnou, černou, kudrnatou paruku.

jednoho dne ho někteří páni a dámy z hradu pozvali, aby s nimi šel na lov, takže si samozřejmě oblékl svou krásnou paruku. „Jak hezký vypadám!“pomyslel si, když se oblékal před zrcadlem. Pak se šťastně vydal do lesa.

stala se však hrozná věc. Jel sám, vesele zpíval pro sebe, když prošel pod dubem, a jeho paruka se zachytila na větvi a spadla v plném pohledu na všechny.

Jak se mu všichni smáli! Nejprve se chudák rytíř cítil velmi pošetile, ale pak viděl vtipnou stránku situace, a začal se smát, také.

všichni se ještě smáli, když se vrátili na hrad. Rytíř už nikdy nenosil paruku.

morálka tohoto příběhu je: když se nám lidé smějí, je nejlepší se s nimi smát.

IL Re calvo

C ‚ era una volta , molto tempo fa un Re che come ( diventare) vecchio, ( perdere) tutti i suoi capelli.

Egli (diventare) calvo come un uovo.

nechtěl, aby někdo viděl jeho plešatost , takže (koupit) krásnou černou kudrnatou paruku.

jednoho dne ho někteří páni a dámy z hradu pozvali, aby s nimi šel na lov , aby si (oblékl) svou krásnou paruku. „Jak dobře jsem „(přemýšlí) pro sebe, když ho měl na sobě před zrcadlem.

v tu chvíli (odejít) šťastně do lesa.

každopádně (stane se) hrozná věc. Zatímco on jel sám, zpíval šťastně, (projít) pod dubem, když jeho paruka zachytila větev a (padla) na zem při pohledu na každého.

jak (smích) vše! Nejprve se Chudák král cítil velmi pošetile, ale když (viz) legrační část věci, (start) se také smál. Všichni se ještě smáli, když se vrátili na hrad. Král nebude (nosit) paruku znovu.

morálka příběhu je: když se nám lidé smějí, je lepší se s nimi smát.

článek B Giacomo